Včerejším podpisem prezidenta Zemana přichází v účinnost nárok na 5 000 Kč vdovám, vdovcům i sirotkům. Pevně stojím za tímto rozhodnutím jako člověk, který zastupuje tuto skupinu našich občanů v této republice. Plně odmítám, že by nárok pro ovdovělé či jejich děti byl neopodstatněný. Neumím si představit někoho, kdo by mi do očí chtěl tvrdit, že si ovdovělý rodič či jeho dítě v této době žije na vysoké noze. Dopady na ovdovělé rodiny s dětmi, navíc, když se partneři u dětí nemohou střídat, nemohou si být oporou, jsou v těchto chvílích daleko těžší než kdy jindy.
Kdo si touto nepřenositelnou životní zkušeností prošel, rozhodně ví, že nějakých pět tisíc vám radostné a rodinné Vánoce nevytvoří.
Ale rozhodně bude máma nebo táta méně ve stresu z toho, zda si může dovolit dětem koupit něco, co jim alespoň na chvíli pomůže zapomenout na ztrátu rodiče. Spousta našich klientů jsou OSVČ. A musím říct, že ti to v době pandemie také neměly vůbec jednoduché. Mnozí na podporu nedosáhli. V kontextu konkrétních příběhů, které od jara tohoto roku řešíme, je příspěvek spíše symbolickou podporou.
Blíží se čas adventu. Čas zastavení, rozjímání, přemýšlení. Zanechejme už závistivých útoků na to, zda ten či onen má na to či ono nárok. Kdo si co zaslouží apod. Přejme si především zdraví, na které chceme mít nárok všichni. Přejme si vzájemný respekt, který si každý z nás zaslouží. A především – přejme si lásku, protože ta z nás všech dělá rovné a lepší osobnosti.